Kdyz tvuj organismus pohlti DEPRESE

5. února 2018 v 11:36 | Marie |  Uvažování
Nevim jak ten clanek nazvu, az ho dopisu. Jedine co vim je, ze neco musim napsat. Ne kvuli tomu abych mela popularitu, to ne. Je mi jasne, ze nikdy popularni nebudu a ani bych nechtela byt, ale protoze se musim vypsat. Musim to ze sebe dostat ven a to dost rychle.
Koho by to zajimalo, vratila jsem se k blogu vice mene jen z jednoho duvodu. Ne, ze bych vam nechtela udelat zabavnejsi den a pobavit vas. Hlavne jsem se vratila, protoze mi doslo, ze psani je ta nejlepsi terapie na deprese.
Ano uz jsme u toho : Deprese
Nikdy jsem se o tom nebavila rada, ani jsem poradne nemela s kym. Bylo to pro me takove to tabu tema, horsi nez se.x.
Ale s odstupem casu jsem zjistila, ze v tom nejsem sama. A, ze kdyz s tim nezacnu nic delat, vim jak skoncim.
Byla jsem dva mesice v psychiatrii. Ne jako pacient to ne, i kdyz by mi to mozna prospelo. Mela jsem tam praxi. Tim tak trosku nakousnu tema, jak se ted zivim. Delam skolu pro zdravotni sestry a pritom mam jeste praxi. Vlastne mam spis praxi a obcas k tomu skolu, ktera mi prijde uplne na n.ic.
Kdyz se vratim k te psychiatrii, byla jsem na akutce, tak jsem toho zazila opravdu dost. Vetsina lidi byli schizofrenici, neuspesni sebevrazi, nebo i normalni lidi, pro ktere psychiatrie nenasla jine misto nez u nas.
Praxe byla hodne narocna, ale hodne me toho i naucila. Prvni tyden na praxi zacla i ma depresivni episoda. Je to docela smesne, kdyz nad tim tak premyslim. Mela bych pomahat lidem, kteri z casti take depresi trpi a jsem ji sama posedla. Projevilo se to u me nechutenstvim. Drive jsem jedla porad, i pres depresivni myslenky. Ted mi deprese uvizne v hlave tak, ze jist ani nemuzu a to i kdyz se snazim. Proc mi deprese zacla? Prece vidim i v nemocnici dost nepekneho.. Musela jsem totiz na dva mesice odjet uplne do ciziho mesta, mensiho nez male mesto, z kama pochazim a to me docela dostalo. Nikoho jsem tam neznala, krome spoluzacky, ktera je jeste vetsi podivin, nez ja. No pritel me dovezl k prihlaseni a odevzdani papiru, pomohl mi nakoupit, ale pak musel odjet zpet. On ma prece jenom taky svuj zivot, svoji praci a hlavne sve povinnosti, jinak by i mozna zustal. Vysadil me ve fitku, do ktereho jsem se stihla hned prvni den prihlasit. Poznala jsem to uz tam, ze neco neni dobre. Bylo mi do breku, az mi opravdu par slz po tvari sjelo. Nebyly to tak slzy opusteni, byly o slzy deprese. Protoze zatlacit je bylo takrka nemozne. Utrela jsem si tvar rucnikem, sla na zachod, kde jsem si jeste jednou tvar omyla, zhluboka se nadechla a vydechla a vyrazila trenovat. A hned mi to doslo, Jsem tu uplne sama, sama na psychiatrii, na nemocne, na nove lidi, proste na vsechno. To byla ta tize, co me tizila. Dala jsem si zabrat a doufala, ze se aspon nejaky ten endorfin dostavi, bohuzel bez uspechu. Pri ceste domu mi probihal v hlave cely muj zivot. Pri navratu do meho ,,domu,, na tech par tydnu, jsem si udelala salat, s nadeji, ze do sebe aspon neco malo po treninku dostanu. Kdyz jsem byla hotova, sedla jsem si na linku v kuchyni a snazila se jist. Neslo to. Byla jsem tak sama, zase se mi draly slzy do oci. Nevedela jsem co mam delat, vzdy jsem rada jedla, a nejist bylo pro me jeste jako vetsi trest...

Ted uz to jsou dva mesice zpet, co ma praxe v psychiatrii skoncila. Ma deprese netrvala cele 2 mesice, diky bohu. Ale prvni tyden jsem myslela, ze uz z toho nikdy nevylezu. A kdyz to ted pisu a premyslim nad tim vsim, dochazi mi, ze mam asi uz 5-ty den moji totalni depresi, docela to pribira. Vzdy kdyz ji dostanu, trva dele a nebo je silnejsi. Nastesti mam jako oporu meho uzasneho pritele, ktery mi pomaha a chape me, i kdyz se pred nim uplne sesypu.

Tak to jsem ted ze sebe potrebovala dostat ven, za dve hodiny mi zacina smena na novem oddeleni, tak mozna i to je ten duvod, proc me depresivni myslenky ne a ne odstoupit. Mozna protoze nevim, co me ceka, a nebo proste jen se bojim, ze to bude horsi, nez to dotez bylo.


Dekuji Vam za precteni meho clanku, asi nemel moc pointu, ale verim, ze se najdou i takovi, kteri mi budou rozumet.

Pokud se Vam clanek libil, nezapomente ho ohodnotit a mozna i zanechat nejaky komentar.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama