Takovy normalni den, kdyz jsem byla ,,sportovec''

4. února 2018 v 21:53 | Marie |  Božena
Nevim kde bych zacala? Mam zacit mym popisem dnu v Mannheimu a nebo nekde jinde ve svete?

Zrovna sedim na sedacce u sveho pritele, nebydlim s nim, i kdyz bych rada, ale to je jina kapitola.

Je mi 19 a citim se jak kdyby mi slo pomalu na 30. Kazdy den se zda tezsi a tezsi. Casto premyslim, jestli to nekdy prestane.

V 16 jsem zacla cvicit, ti kdo me znaji, nebo cetli muj blog, vi, ze jsem se spis vzdy hlasila ke strane, mit se rada takova jaka jsem. Cviceni a sport byl sice vzdy soucasti meho zivota, ale ne tak jak do tehda.
Prvni byly me treninky spise takove neefektivni. Uz to, ze jsem se rozhodla prihlasit se ve fitness clubu me stalo hrozne moc odvahy. Nemam to rada a nikdy jsem to ani rada nemela, kdyz clovek cvici a lidi na tebe ziraji. Ale verte mi, postupem casu si na to clovek zvykne.
Mela jsem nejakych 63 kg, nebyla jsem nejak tlusta, ale mela jsem co shodit. Chodila jsem skoro denne do fitka, kdyz se ale nic nedelo, delalo mi to celkem starosti. Prece jenom, drela jsem hodiny. Nekdy jsem zustala ve fitku i dve a pul hodiny. A ono nic, krome toho, ze jsem vetsinu delala spatne a, ze jsem potom 3 dny nadavala, ze me boli svaly. Ale prisly dny, kdy jsem se zacla cim dal tim zajimat o zdravou stravu a co jist a co nejist. Ceho min a ceho vic. Prestala jsem po vecerech jist sladke, pak uz jsem sladke jedla jen zridka. Nejedla uz jsem ani zadny chleba, teda vecer, jen rano nekdy,
Byla jsem tehda v dloulete skole, tak jsem se rozhodla chodit tam pesky. Bylo to kazdy den +50 minut pohybu. Docela dobry, rikala jsem si. Jak sel cas, nasla jsem i praci, takze jsem chodila i do prace pesky. V praci jsem se taky hybala.

Muj zacatek tydne vypadal zhruba takhle:

Pondeli: Vstavam v 5:30, budi me uz trosku hladny zaludek. Naucila jsem se snidat, coz jsem v minulosti moc nedelala. A v tu dobu jsem bez snidane nemohla vyjit z dobu.
V 7 jsem zhruba vychazela s moji sestrou do skoly. Na jidlo jsem s sebou mela trochu zeleniny a nejakou tu bilkovinu. Kdyz se postestilo, vzala jsem si treba jeste jablko.
Skolu jsem mela do 11:20 (byl to muj nejkratsi den v tydnu). Skoro ani nezvonilo a ja uz mela sbalenou tasku, musela jsem totiz 1,5 km skoro bezet, abych stihla salinu. Kdyz jsem ji nestihla sla jsem asi 3 km a pote jsem vzala jinou. Jela jsem nejakych 20 minut. Dojela jsem na konecnou, bylo uz pul jedne. Budto bych musela cekat 25 minut na bus a nebo jsem musela jit pesky. Tak jsem sla pesky a dosla presne v 1 do prace. V pondeli jsem pracovala vzdy do 1 hodiny. Musim dodat, ze jsem nic nejedla a sotva jsem se stihla napit.
V 16 hodin jsem byla hotova a bezela na bus, kdyz jsem ho nestihla, sla jsem pul hodiny pesky a pak jela asi 30 minut domu salinou. V 17 hodin jsem byla doma. Nechtela jsem jit pozde do fitka, tak jsem do sebe hodila v 5ti minutach dva talire nudli, nejake to maso, hodne salatu a uz jsem stala pred pokojem nachystana a mohlo se vyrazit do fitka. Vetsinou jsem trenovala s mojim dvojcetem. Bolel me celkem zaludek, protoze jsem ani nestihla ztravit to jidlo, co jsem do sebe hodila. Trenovaly jsme vetsinou 40 minut posilovani a pak jeste 40minut na slapadle. Vetsinou jsem na slapadle zvladla 600 a vice kalorii spalit. Ani nepocitam cestu do fitky a z fitka. Je to dalsi pulhodina cesty.
Po treninku jsme dosly domu. Zase se to tocilo jen kolem jidla. Hlavne, aby toho nebylo moc a co nejmene sacharidu.

Prijde vam to na hlavu? Bylo to tehda na hlavu.

V dalsim clanku Vam rozepisu zbytek tydne, jestli tedy bude zajem.

Nezapomente nekde odkliknout To se mi libi, pokud se Vam teda clanek libil.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama