Říjen 2018

Jmenuje se Roman V.

4. října 2018 v 18:00 | Bozena |  Ze života

Vzadla jsem to...


A nebo ne? Stale mi hraly ve sluchatkach pisnicky, ktere mi Roman poslal. Vzdy, kdyz jsem se zaposlouchala, jsem se sama sebe ptala. Proc? Proc ja? Proc on? Proc mi to poslal..? Dovolena byla sice krasna, ale stastnejsi me neudelala. Po necelych dvou tydnech jsme se vraceli. Roman mi nenapsal. Nekdy jsem premyslela, ze mu napisi, ale neudelala jsem to. Po navratu domu, jsme se sestrou zase zacly chodit do prace. Ja jsem se vratila k memu puvodnimu mannheimskemu zivotu a chodila s moji nejlepsi kamoskou casto ven. Nekdy jsme spolu o Romanovi mluvily. Ale stejne me to nikam neposunulo.

Jmenuje se Roman IV.

1. října 2018 v 0:58 | Bozena |  Ze života

Ahoj, ja jsem Marie.


Klepala jsem se pri psani te zpravy. Bylo az moc jasne, ze vztah z toho byt nemuze a trapit se tim dyl nez je potreba preci clovek nechtel. Ale stejne jsem to udelala. Ja jsem mu napsala. Vekovy rozdil skoro 11 let, 400km odlouceni, jine narodnosti, jine ocekavani od zivota. Celou dobu se mi to motalo hlavou. Zacala jsem byt nervozni, ptala jsem se sama sebe, proc jsem mu psala.
Kazdou hodinu jsem kontrolovala mobil a cekala. Cekala jsem, ze odepise. I kdyz jsem vedela, ze asi ne. Cekala jsem a cekala. Vecer asi kolem devate hodiny mi opravdu odepsal. Napsal ale jen par vet o tom, ze byl v praci a mel za sebou narocnou cestu a pak mi napsal, ze se mi zitra ozve. Nejak jsem z toho byla na vetvi. Zacala jsem se usmivat a doufat v nemozne.
Na druhy den jsem byla cela rozzrana a cekala. Byla jsem stastna, byl to den pred mymi sestnactymi narozeninami. Take jsem byla stastna, protoze jsem vedela, ze mi napise chlap, do ktereho jsem byla az po usi zamilovana (nevim jestli to jde tak rychle, ale u me to tak bylo). Nestastne zamilovana. Kazdou chvili jsem se divala na mobil, jestli uz se mi ozval a ono nic. Dokonce byl i nekolikrat online, ale nenapsal mi. Bylo asi deset hodin vecer a me uz bylo jasne, ze uz se mi neozve. Mela jsem oci otevrene dokoran a sjizdela obrazovku mobilu, ktery mi hlasil, ze je online. Byl online stale, ale nenapsal. On uz se mi neozval. Lehla jsem si v pokoji na pohovku, bylo mi do breku, vycitala jsem si, proc jsem zase na nekoho tak naletela, ze uz si to nikdy neudelam a radsi budu navzdy sama. Brecela jsem prikryta perinou. Do pokoje prisla mamka a segra, delala jsem, ze spim. Nemela jsem psychicky na to, vysvetlovat, ze jsem uplne naivni blbka.

Happy Birthday tooo yooou! znelo ten den nasim bytem.